Pestré jídelny patří do každé školy

Právě v jídelnách přijmou děti asi třetinu denního příjmu energie. Školní strava má tak velký dopad na jejich vývoj. Často v ní ale schází nejen dostatek čerstvé zeleniny a ovoce.

Pětina dětí ve věku 11-15 let má buď nadváhu nebo je obézní. Počet dětí s nadměrnou hmotností stále roste, po uzavření škol a omezení pohybových aktivit během covidové pandemie se navíc předpokládá další zhoršení. Obohacení školní stravy o pestřejší rostlinná jídla prospívá dětskému zdraví a pomůže v boji s touto nelichotivou statistikou.

Kromě boje proti obezitě vede navýšení podílu rostlinných jídel v jídelníčku ke snížení výskytu dalších civilizačních onemocnění. Ovoce, zelenina i luštěniny jsou bohaté na vlákninu, vitamíny i minerály. Jejich častější zařazení do školní stravy může také snižovat riziko vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních onemocnění či cukrovky typu 2.

Základem zdravých a chutných jídel jsou kvalitní suroviny. Je snazší a levnější zajistit kvalitní potraviny rostlinného původu než živočišného.

Rostlinná kuchyně se navíc posouvá vpřed mílovými kroky, a v mnoha případech představuje skutečný kulinářský zážitek. Dokazuje to například fakt, že mnohé restaurace, které vaří bez masa, získaly Michelinskou hvězdu, nebo byly doporučeny ve známém Maurerově výběru.

Mnoho školních jídelen si uvědomuje výhody rostlinné stravy a má motivaci nabízet chutnější, zdravější a pestřejší jídla. Nemají k tomu ale dostatečnou podporu ze strany státu. Chybí především zdroje na adekvátní ohodnocení personálu a jeho průběžné vzdělávání.

Každý rok skončí v kontejnerech asi 96 milionů školních obědů za přibližně 2,5 miliardy korun. Strnulost systému školního stravování má tak nejen obrovské ekologické dopady, ale také děti učí, že plýtvat jídlem je normální. Právě inovace systému školního stravování a navýšení podílu rostlinné stravy přidá školním obědům pestrost i chuť a může pomoci zamezit dalšímu plýtvání.

Vysoká míra konzumace potravin živočišného původu je navíc jednou z nejzávažnějších příčin klimatické krize. Živočišná výroba zabírá tři čtvrtiny orné půdy, avšak poskytuje pouze jednu pětinu světových kalorií. Nadměrný průmyslový chov zvířat znečišťuje půdu, vodu a ničí naši krajinu. Dánsko kvůli tomu doporučuje týdně spotřebovat nanejvýš 350 gramů masa. Odborná zpráva Lancet komise udává, že udržitelná a zdravá strava by znamenala zdvojnásobit spotřebu zeleniny a snížit spotřebu masa na polovinu.

Kážeme o zelenině a na talíř servírujeme knedlíky.

Děti se nejprve ve třídách učí, jak mají pečovat o své zdraví, a z čeho se skládá zdravé jídlo. Ve školní jídelně se pak ale mnohdy setkávají s něčím jiným. Přitom by měly mít možnost zjistit, jak skvěle může zdravé jídlo chutnat, a na vlastní kůži poznat, jak jim prospívá. Pomohlo by jim to budovat kladný vztah ke zdravému životnímu stylu, který jim může vydržet po celý život.

Školní strava je služba pro děti, za kterou platí jejich rodiče (ať už přímo, nebo skrze daně). Děti by tak měly ve školních jídelnách dostat stravu, která odpovídá jejich omezením a potřebám. Počet rodin, které ze zdravotních, enviromentálních či jiných důvodů omezují živočišné složky potravy, v České republice roste. Často za to mohou alergie. U dětí jsou nejrozšířenější potravinové alergie na ořechy, mléko a vejce.

V Česku je mnoho jídelen, které se snaží vařit zdravě, kvalitně a chutně.

Školní stravování potřebuje investici – do platů personálu, do technologií, do lepšího systému. Jen kvalifikovaný a motivovaný personál v moderně vybavené kuchyni může dětem zajistit pestřejší a zdravější stravu. Jde ale o investici, která se mnohonásobně vrátí na budoucí zdravé populaci.