| Receptář

| Receptář

Propojení výuky a (školního) stravování

Smysluplná výuka je propojena s reálným životem. Téma „Potraviny“ má tu výhodu, že se týká každého – od nejmladších až po nejstarší žáky a žákyně; v každém ročním období a každý den přijímáme potravu, což může zvyšovat motivaci dozvědět se o ní nové informace a ochutnávat ji. Při výuce o potravinách je obvyklým základem např. poznávání jednotlivých plodin a podmínek pro jejich růst (s pokusy o pěstování řeřichy, pažitky, fazolí), výukový program „Od zrnka k chlebíku“ i výuka o chovu domácích zvířat. Součástí různých předmětů (např. biologie, chemie) je výuka o zdravých a nezdravých potravinách a sestavení ideální potravinové pyramidy. Tyto otázky jsou v současné době předmětem diskusí v souvislosti se změnou pohledu na sestavení ideálního jídelníčku z hlediska zdravotních požadavků i uhlíkové stopy.

KOMPLEXNOST TÉMATU

Téma „Potraviny“ je komplexní, můžeme o něm učit z různých úhlů pohledu:

Komplexnost tématu – Potraviny

V rámci diskuse můžeme přidat další témata, např. poruchy příjmu potravy. Jedná se o citlivé a osobní téma, doporučujeme o něm hovořit ve třídě společně se školní psycholožkou nebo přizvat odborníka či odbornici z praxe. Velký dopad mívají osobní setkání s lidmi, kteří sami prošli poruchou příjmu potravy a prostřednictvím vyprávění sdílejí své zkušenosti s dospívajícími dívkami a chlapci.

Na Slovensku např. občianske združenie Chuť žiť.

V Česku např. Centrum Anabell, z. ú.

VÝUKA V KONTEXTU

Chceme-li vyučovat o potravinách v kontextu, musíme překonat izolovanost jednotlivých předmětů a posílit mezipředmětové vazby. Pozvěme kolegyně a kolegy k diskusi s motivací více se informovat a více spolupracovat.

TIP: Mapování témat pomocí karet

Uspořádejte setkání učitelů a učitelek, na kterém se zodpoví následující otázky:

Kdo, kde, v kterém ročníku, co a jak učí?

Budeme potřebovat: papíry do flipchartu, samolepící štítky ve třech barvách, pastelky.

Učitele a učitelky rozdělíme do čtveřic (ve skupinkách by měli být společně učitelé prvního stupně a společně učitelé druhého stupně). Vyzveme je, aby postupně napsali:

- své předměty (např. biologie) na samolepky jedné barvy

- témata výuky (např. luštěniny) na samolepky druhé barvy

- jak dané téma vyučují na samolepky třetí barvy (např. interaktivní tabule, pracovní listy, pokus s klíčením)

Následně se kartičky třídí nejprve ve čtveřicích a poté v osmičlenných skupinkách, načež se postupně projedná aktuální obsah výuky v celé škole. Vytvoří se přehled o tom, kde se téma potravin ve škole vyučuje, jak se o něm učí, jaké jsou překryvy, jaká je rozmanitost používaných metod a které předměty bychom mohli propojit. Např. pokud se v zeměpise učí o klimatické změně a uhlíkové stopě potravin, v chemii se tomuto problému věnují z hlediska chemických procesů, v biologii z hlediska vlivu na společenstva, v jazycích (slovenském, českém, angličtina, němčina) žáci a žákyně napíší úvahu, výklad, vyprávění (nebo jiné podle výběru), v etice diskutují o osobní odpovědnosti každého z nás a o motivacích i překážkách. Některé školy pravidelně (např. jednou měsíčně) zařazují projektový den, kdy se ve všech ročnících učí o vybraném tématu z různých úhlů pohledu, mezipředmětově a v souvislostech.

Příklad: Téma Ekologické zemědělství, 4. ročník, Vlastenecká výchova.

Ekologické zemědělství

Stejně tak dokážeme připravit pojmovou mapu pro jakoukoli učební látku v souvislosti s různými předměty.

JÍDLO VE ŠKOLNÍM ŽIVOTĚ

O jídle v kontextu ochrany životního prostředí nestačí jen učit. Žáci a žákyně by měli v každodenním chodu školy vnímat, že „děláme to, co učíme“. Abychom podpořili jejich zapojení, vytvořme jim prostor pro návrhy a přispívání ke změnám. Pokud učíme o palmovém oleji a k obědu dostanou sušenky, které ho obsahují, něco nefunguje.

TIP: Žákovský audit na téma Potraviny

Prvním krokem může být zjištění, jak jsme na tom ve škole v oblasti potravin, např.:

  • Odkud pocházejí potraviny ve školní jídelně?
  • Nakupujeme od místních farem?
  • Jaký je podíl slovenských, českých a dovážených potravin?
  • Vaříme sezónně?
  • Kolik odpadu vzniká z nedojedených jídel?

Pomůcka: pracovní listy na téma Potraviny – ilustrované pro mladší žáky, tabulkové pro starší:

https://zelenaskola.sk/pre-skoly/materialy-na-stiahnutie/

Auditní pracovní listy lze:

- rozdělit ve třídě mezi skupinky žáků a žákyň, které zjistí výchozí stav školy. Část informací získají přímo od vedoucí jídelny.

- rozdělit při společné práci žáků a rodičů

- rozdělit skupinovou práci s auditními listy na více dní

Je důležité výsledky zjištění zpracovat (matematika, informatika, slovenský/český jazyk, výtvarná výchova), zveřejnit (nástěnka, sociální sítě, web školy, EduPage), prodiskutovat (s vedoucí jídelny, s rodiči) a naplánovat, jaké změny chceme ve škole provést.

Kromě výuky různých předmětů tím rozvíjíme celou řadu dovedností žáků:

Výzkumné dovednosti – formulování otázek, vyhledávání informací, pozorování, sběr údajů a jejich ověřování.

Analytické a kritické myšlení – porovnávání údajů, hledání souvislostí (např. mezi původem potravin, sezónností a dopady na životní prostředí), vyvozování závěrů.

Práce s daty – zaznamenávání, třídění, zpracování a interpretace údajů, tvorba tabulek, grafů a jednoduchých statistik.

Komunikační dovednosti – prezentace výsledků, diskuse s vedením školy, školní jídelnou, rodiči a spolužáky, obhajoba vlastních návrhů.

Digitální dovednosti – zpracování údajů pomocí digitálních nástrojů, tvorba prezentací, příspěvků na web nebo sociální sítě školy.

Spolupráce a týmová práce – rozdělení úkolů, společné plánování, hledání konsensu při navrhování řešení.

Účast a občanská odpovědnost – aktivní zapojení do života školy, spolurozhodování o změnách a převzetí odpovědnosti za společné prostředí.

Systémové myšlení – pochopení souvislostí mezi produkcí potravin, spotřebou, odpadem, klimatickými změnami a fungováním školy.

Kreativita a iniciativnost – navrhování opatření ke zlepšení, hledání nových řešení a jejich plánování.

Environmentální gramotnost – uvědomování si environmentálních dopadů výběru potravin, významu lokálnosti, sezónnosti a prevence plýtvání.

Na Slovensku systematickú metodickú podporu k zmenám na školách v téme Potraviny poskytuje program Zelená škola (Centrum environmentálnej a etickej výchovy Živica, občianske združenie). V Česku Pestré jídelny (projekt ogranizace NESEHNUTÍ), Ekoškola (VC Tereza), Skutečně zdravá škola.

TIP: Školní jídelna – spojenec sborovny

Po zjištění výchozího stavu školy v oblasti stravování (audit stravování) je důležité stanovit si cíl, co chceme ve škole změnit (např. snížit množství potravinového odpadu, vařit ze sezónních surovin atd.), a naplánovat kroky k jeho dosažení. Pro dosažení změn je důležité, aby sborovna a školní kuchyně navázaly spolupráci, prodiskutovaly, co funguje dobře a co je důležité změnit, a jakými kroky. Příklady osvědčených postupů ze škol ukazují, že žáky a žákyně velmi baví přispívat ke změnám ve škole. Navrhovat, co by se mělo změnit, a být součástí změny, např. prostřednictvím vzájemného vzdělávání vrstevníků, informování různými způsoby (plakáty, videa, memy atd.).

Nechte se inspirovat:

https://ciernalabut.dennikn.sk/14146/este-nedavno-ziaci-polievky-ani-neochutnali-dnes-ich-desiatuju-namiesto-sladkosti-z-automatov/?fbclid=IwY2xjawSMIRVleHRuA2FlbQIxMABzcnRjBmFwcF9pZBAyMjIwMzkxNzg4MjAwODkyAAEezOSVIdeXGlTN4gzQQcNPRSdH3UHf915-pZBsTdW82KWILgbbSL6GfxmEKdA_aem_aYVXlPo234CbgQWvTW_qlA

TIP: Školní automaty

Některé školy se z několika důvodů rozhodly neprodloužit smlouvy s provozovateli automatů:

  • Složení nabízeného zboží
  • V automatech se často prodávají slazené nápoje, sladkosti a vysoce zpracované potraviny, potraviny s vysokým obsahem cukru, soli a tuku. Kromě zdravotního hlediska má nakupování v automatech během přestávek vliv na množství nedojedených obědů.
  • Množství jednorázového odpadu
  • Většina výrobků z automatů je balena v plastových obalech, plechovkách nebo jednorázových obalech, které zvyšují množství odpadu produkovaného školou.
  • Spotřeba energie
  • Prodejní automaty spotřebovávají elektrickou energii nepřetržitě, často 24 hodin denně, a to i o víkendech a prázdninách. Zejména chladicí automaty zvyšují energetickou spotřebu školy, a tím i její uhlíkovou stopu.
  • Impulzivní nákupy a nerovnost příležitostí
  • Automaty podporují zvyk kupovat si během přestávek jídlo či nápoje, i když nejde o skutečný hlad. Zároveň vytvářejí situace, ve kterých nemají všichni žáci a žákyně stejné finanční možnosti. To může vést k pocitu vyloučení, sociálním srovnáváním a v některých kolektivech i k podnětům pro šikanu.
  • Soulad mezi tím, co škola učí, a tím, co nabízí.
  • Pokud škola vzdělává o zdravém životním stylu a ochraně životního prostředí, mělo by její každodenní fungování tyto hodnoty podporovat. Ne provozování automatu je konkrétním příkladem principu „děláme to, co učíme“. V některých školách nahradili automaty nabídkou svačin připravovaných školní jídelnou.

Školní akce

Školní jídelny se při přípravě obědů řídí předepsanými normami. Školní akce poskytují větší prostor pro představování nových receptů a udržitelných přístupů ke stravování. Na školních akcích – Mezinárodní den dětí, Den rodiny, Den matek, Jablečné slavnosti, výročí školy, vánoční besídky a podobně – se spotřebuje velké množství jídla. Jídelna může jako občerstvení nabídnout některá jídla z jídelního lístku, aby rodiče mohli ochutnat, jak se vaří. Tyto akce jsou skvělou příležitostí k ochutnávkám nových receptů na snídaňové pomazánky, nápadů na svačiny, rychlých večeří nebo tipů na nedělní koláče. Dbejme na lokální a sezónní suroviny, upřednostňujme rostlinné recepty, minimalizujme odpad při přípravě i podávání (vyhýbejme se jednorázovému nádobí). Je náročné naplánovat přiměřené množství jídla, aby ho bylo dost. Je pochopitelné, že nám jde o spokojenost hostů. Zkusme plánované množství jídla snížit o 20 % – ať se sníží většina.

Nechte se inspirovat: https://pestrejidelny.cz/cs/receptar/katalog