Jak na to ve školních jídelnách
O čem se tady dočtete?
| Legislativní rámec: | Povoluje rostlinné stravování v ŠJ legislativa v Česku a na Slovensku? |
| Sezónnost na talíři: | Proč dává smysl sezónní stravování? |
| Bezodpadové vaření: | Jak snížit odpad ve školních jídelnách? |
| Finanční realita: | Můžou rostlinná jídla šetřit peníze v rozpočtu? |
| Zpracování surovin: | Jak správně připravit tofu nebo quinou? |
| Nutriční tipy: | Co si pohlídat u rostlinných jídel? |
Legislativní rámec
V roce 2025 došlo v ČR ke změně vyhlášky č. 107/2005 Sb. o školním stravování, která přináší pozitivní posun směrem k pestřejšímu a zdravějšímu jídelníčku ve školních jídelnách.
Co se změnilo?
- Upravené hodnoty ve spotřebním koši – navýšení podílu luštěnin, snížení podílu mléka a mléčných výrobků
- Rostlinná mléka obohacená o vápník se mohou vykazovat v rámci mléčných produktů ve spotřebním koši
- Povinnost podávat alespoň 2× týdně bezmasé jídlo
- Zakotvení práva každého strávníka dostávat (nebo alespoň v jídelně konzumovat) stravu odpovídající jeho dietetickým potřebám či světonázoru
Proč je to důležité?
Tato úprava není jen o zdraví dětí – jde o systematickou změnu, která:
- Pomáhá snižovat uhlíkovou stopu školního stravování
- Formuje stravovací návyky budoucích generací
- Respektuje různorodost potřeb a přesvědčení strávníků
- Podporuje udržitelnost potravinového systému
Co dál?
Nyní je klíčové, aby se změna vyhlášky úspěšně implementovala do praxe. Proto nabízíme metodickou podporu, recepty, školení a inspiraci pro kuchaře a vedoucí školních jídelen.
Tento text je aktuální k roku 2026. Legislativa se může v budoucnu měnit – sledujte aktuální znění vyhlášky na stránkách MŠMT.
Na Slovensku boli v roku 2024 revidované Materiálno-spotrebné normy a receptúry pre školské stravovanie
Obsahujú viac receptov jedál z plodín ako cícer, pohánka, kuskus, bulgur. Zaradilo sa aj viac receptúr tradičných jedál s predpokladom, že deti sú na ne vuac zvyknuté a bude zvýšená ich konzumácia. Normy sú konzervatívnejšie ako v Českej republike.
Dva bezmäsité dni v týždni sú v rámci Materiálno-spotrebných noriem a receptúr (MSN) pre školské stravovanie prípustné, pokiaľ je jedálny lístok zostavený v súlade s princípmi racionálnej výživy a ostatnými požiadavkami metodiky. MSN neukladajú povinnosť podávať mäso každý druhý deň ani neurčujú maximálne jeden bezmäsitý deň za týždeň.
Revidované normy zdôrazňujú:
- pestrosť jedálneho lístka,
- pravidelné zaraďovanie strukovín, rýb, zeleniny a celozrnných výrobkov,
- obmedzovanie soli, cukru a priemyselne spracovaných potravín,
- dodržiavanie odporúčaných výživových dávok za dlhšie časové obdobie (spravidla mesačný jedálny lístok), nie podľa jednotlivých dní.
Pestovanie byliniek, ovocia a zeleniny v školských záhradách
V mnohých školských záhradách sa tradične pestujú bylinky aj zelenina.
Zasadenie priesad či semienok, sledovanie klíčenia, trpezlivosť pri polievaní dažďovou vodou, sledovanie počasia a rastu. Strihanie a sušenie byliniek, ochutnávanie vlastnoručne vypestovaných reďkoviek či hrášku sú dôležitou súčasťou vyučovania, overovania vedomostí, rozvojom zručností.
Na Slovensku je konzumácia byliniek, ovocia a zeleniny zo školských záhrad povolená, pokiaľ je známy spôsob pestovania a je bez používania chemického ošetrovania rastlín.
Priama konzumácia je povolená.
Pokiaľ by chcela produkty zo školského sadu alebo záhrady používať školská kuchyňa, je to tiež možné, podmienkou je registrácia školskej jedálne na príslušnej Regionálnej potravinovej a veterinárnej správe: https://www.svps.sk/. Registrácia je zdarma a nie je administratívne náročná. Je to potrebný krok, aby sa v prípade nejakých zdravotných problémov stravníkov vedel vystopovať alebo vylúčiť zdroj ich problémov. Ide o preventívny krok.
V prípade záujmu školskej jedálne o lokálne potraviny vyprodukované farmármi, je možné nakupovanie priamo od nich. Podmienkou je, že farma musí byť zaregistrovaná na Regionálnej potravinovej a veterinárnej správe.
Podrobnejšie aj s oficiálnymi stanoviskami Úradu verejného zdravotníctva SR:
Stejně tak i v České republice je pěstování, přímá konzumace i následné zpracování vlastní úrody ve školních jídelnách plně legislativně povoleno.
Oficiální stanovisko k této věci vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Podle něj mohou školní jídelny ovoce, zeleninu i bylinky ze školních pozemků bez obav zařazovat do jídelníčku. Podmínkou je dodržení běžných hygienických postupů (správná praxe, čistota a čerstvost plodů) a vedení jednoduché evidence o původu (tzv. sledovatelnost / krok zpět) v rozsahu: druh produktu, množství, místo sklizně a datum. Jediným omezením je pěstování bylinek v květináčích, které z hygienických důvodů (riziko kontaminace ze zeminy) nesmí být umístěny přímo ve výrobních prostorách kuchyně.
Sezónnosť na tanieri: Od prírodných cyklov k celoročnému dovozu
Dnes zväčša varíme, na čo máme chuť (tiež čas a peniaze). Strava v minulosti, ešte pred 50 - 60 rokmi, bola u väčšiny obyvateľov Čiech, Moravy, Sliezka a Slovenska výrazne podmienená vegetačnou sezónou - čo sa urodilo, to sa jedlo.
Pre predĺženie trvanlivosti potravín sa využívali tradičné metódy:
- Sušenie: bylinky, ovocie, huby
- Solenie a údenie: mäso a ryby
- Kvasenie (fermentácia): predovšetkým hlávková kapusta
- Skladovanie v chlade: zemiaky v pivniciach, mrkva či kvaka v piesku
Jedálniček sa menil počas roka. Napr. na jar sa veľa používali bylinky (aj napr. na varenie polievok - žihľavová), v lete napr. stručková polievka s novými zemiakmi, ovocné knedlíky - rôzne druhy (ako dozrievali jahody, marhule, slivky), na jeseň zemiakové jedlá, v zime kyslá kapusta, strukovinové jedlá. Mäso jedla väčšina obyvateľov striedmo, v nedeľu.
Hojnosť úrody alebo naopak neúroda veľmi silne ovplyvňovali, ako sa ľudia mali, aký bol ich zdravotný stav, koľko detí vedeli vychovať, ako obec či mestečko prosperovali.
Súčasná realita a skryté náklady globálneho trhu
Dnes zmeny klímy prinášajú zmeny priebehu počasia, prestávajú platiť pranostiky. Teplá zima či skorá jar, kedy napučia až rozkvitnú ovocné stromy s následným výskytom mrazu spáli kvety a prichádzame za jednu noc o celú úrodu marhúľ, broskýň či orechov. V obchodoch tento výpadok málokedy pocítime vďaka dovozu.
Dovážame rozmanité ovocie a zeleninu v priebehu celého roka. Rozprávku o dvanástich mesiačikoch musíme deťom vysvetľovať, pretože dnes jahody sú dostupné aj na vianočných trhoch.
S dovozom súvisí napr.:
- množstvo emisií, ich vplyv na zdravie aj životné prostredie
- priemyselná úprava a reziduálne zvyšky pesticídov v potravinách
- produkcia obalov a množstvo odpadu
- vplyv na zamestnanosť
- sociálne podmienky, v ktorých sú potraviny pestované/vyrábané.
Pri výukových programoch v školách samotní žiaci často pomenúvajú kľúčový argument: lepšiu chuť a vôňu sezónnych potravín. Jahody, melóny či paradajky v zime nevoňajú, nechutia a sú „prázdne“.
V školských jedálňach môže byť impulzom pre varenie sezónne meniaca sa cena počas roka (januárová a septembrová cena papriky bývajú odlišné), i keď nie je vždy platné, že sezónne a domáce je lacnejšie.
Pri odbere potravín od lokálnych pestovateľov sa prirodzene mení ponuka počas roka s úzkou väzbou na priebeh počasia (dostatok zrážok vo vhodnom období, priebeh denných a nočných teplôt, výskyt ľadových krúpov a pod.)
Rozmanitosť plodín – pestrosť jedál
Ešte na prelome 19. a 20. storočia sa u nás pestovalo cca 300 rôznych odrôd jabĺk. Niektoré dozrievali veľmi skoro (na konci júla - okolo Jakuba, preto im hovorili “jakubky”) a niektoré sa zbierali až po prvých mrazoch. Mali rôznu odolnosť k suchu, mrazom, chorobám a rozmanitosť bola cestou k väčšej šanci zabezpečiť úrodu (keď sa neurodilo jedno, bolo iné).
Ovocie tak bolo dostupné priebežne počas sezóny - čerstvé sa konzumovalo a na jeseň sa spracúvalo, aby boli zásoby na zimu. Pestovanie rôznych druhov prinášalo rozmanité chute, vône, šťavnatosť, rôzne vlastnosti. Niektoré jablká boli vhodné na sušenie, niektoré na odšťavenie, iné na pečenie. Destiláty neboli len súčasťou radovánok, odmenou po ťažkej práci v lese či na poli, ale aj dezinfekciou, súčasťou výroby liečivých tinktúr, platidlom či “ďakovným”.
Dnes sa v obchodnej sieti predáva zväčša 3-5 odrôd. Pre záchranu starých a krajových odrôd jabĺk, hrušiek či oskoruší máme genofondové sady, zakladáme školské aj obecné a mestské sady. Spracovali sme atlas, spoločenskú hru, príručky, recepty: https://www.sadovo.sk/, databázu odrôd ako aj pozvánky nájdete na https://www.stareodrudy.cz
Bezodpadové varenie rámec
Pri príprave jedál vzniká odpad biologický, napr. šupky aj napr. z obalov. Bezodpadové varenie je taký spôsob prípravy jedál, pri ktorom sa plánovaním nákupov, správnym skladovaním potravín a maximálnym využitím jedlých častí surovín minimalizuje vznik potravinového odpadu.
Pre minimalizáciu odpadu z varenia je dôležité:
- premyslene nakupovať (naplánovať vhodný termín a množstvo)
- správne skladovať potraviny, aby sme zachovali ich trvanlivosť a senzorické vlastnosti
- sledovať dobu ich trvanlivosti,
- ovocie konzumovať aj so šupkou(napr. jablká, hrušky)
- využívať zvyšky pri príprave ďalších jedál,
- využívať jedlé časti rastlín (napr. stonky, listy, šupky, vňate), ak sú vhodné na konzumáciu,
- kompostovať nejedlé biologické zvyšky.
Zníženie odpadu z nedojedených školských obedov je možné napr.:
- zostavovaním jedálneho lístka podľa preferencií žiakv a žiačok súbežne s dodržaním predpísaných noriem
- dôsledné odhlasovanie z obeda v prípade neprítomnosti žiaka/žiačky
- polievkové desiaty
- obmedzením dostupnosti energeticky bohatých potravín a sladených nápojov v školskom prostredí (napr. odstránením automatov na sladkosti a sladené nápoje)
- reorganizácia vydávania obedov (napr. ak žiaci/čky majú stáť zvlásť v rade na polievku a zvlášť potom na hlavné jedlo, motivácia ísť na polievku je pomerne nízka).
Príklad dobrej praxe:
Tipy:
Gábor Pásztor, CEEV Živica (Vzdelávacie centrum Zaježová)
1. Cibuľové a cesnakové šupky ako korenina
Cibuľové šupky pridajú peknú zlatistú farbu a jemnú arómu do zeleninového vývaru, ale dajú sa použiť aj ako korenina. Stačí ich vysušiť v trúbe na 180 stupňoch 20 minút a pomlieť na prášok.
2. Šupky z koreňovej zeleniny na základ vývaru
Zdravé umyté šupky z mrkvy, petržlenu, zeleru či paštrnáku môžeme zmraziť a keď sa nazbiera viac, použiť ako základ na zeleninový vývar.
Stačí variť cca 30–40 minút s bylinkami a potom precediť.
3. Šalát zo suchého chleba (panzanella)
Starší chlieb nakrájame na kocky, opečme na panvici alebo v rúre s olivovým olejom.
Zmiešame s paradajkami, uhorkou, cibuľou, bylinkami a ochutíme olivovým olejom a octom.
4. Chipsy zo zemiakových šupiek
Zdravé šupky dôkladne umyjeme, osušíme, premiešame s trochou oleja, soľou a korením.
Rozložíme na plech a pečieme pri 200 °C cca 10–15 minút, kým sú chrumkavé. Môžeme dochutiť paprikou, cesnakovým práškom alebo rozmarínom.
Finanční realita rostlinných pokrmů (nejen) ve školních jídelnách
Máte obavy, že rostlinná jídla zvýší náklady vaší školní jídelny? Tento argument se v diskuzích o modernizaci školního stravování v ČR a SR objevuje docela často. Finanční limity na nákup potravin jsou přísné a každá změna vyvolává přirozený respekt. Data z provozu hromadného stravování však ukazují, že realita je jiná.
Při hodnocení nákladů na školní stravování je potřeba na rostlinné pokrmy nahlížet jako na celek. Data ukazují, že čistě rostlinná jídla jsou nákladově levnější než jídla s živočišnými produkty. Moderní udržitelná gastronomie totiž nestojí na drahých polotovarech, ale na kreativní práci se základními surovinami a cenově dostupnými rostlinnými bílkovinami.
Tento finanční přínos se v praxi projevuje ve třech hlavních rovinách:
- Výrazně nižší cena základních surovin: Jídla postavená na kombinaci obilovin a luštěnin mají nízkou cenu za normovanou porci. Suroviny jako cizrna, fazole, různé druhy čočky nebo kroupy a jáhly tvoří cenově velmi dostupný základ talíře, jehož cena je v přepočtu na gram čisté bílkoviny prokazatelně nižší než u konvenčního masa.
- Peníze navíc v rozpočtu: Finanční úspora, kterou jídelna získá v dny, kdy vaří tato přirozeně levnější jídla, uvolňuje ruce vedoucím jídelen. V rozpočtu tak vzniká prostor, ze kterého lze pokrýt nákup jiných, dražších položek
- Vyvážení dražších položek: Vyšší nákupní cena několika specifických produktů, jako je tempeh (fermentovaný blok celých sójových bobů) nebo fortifikované rostlinné nápoje, se v celkovém kalkulačním listu snadno vyrovná. Když se tyto dražší komponenty zkombinují s levnou sezónní zeleninou (např. dýní, kořenovou zeleninou nebo zelím) a základní obilovinou, výsledná porce se spolehlivě vejde do stanoveného finančního limitu.
Zařazování rostlinných pokrmů tedy školní rozpočet nezatěžuje. Naopak, využívání přirozeně levnějších surovin a “ekonomicky výhodných” bílkovin, jako je třeba i tofu, dává jídelnám možnost zařadit do jídelníčku i moderní a technologicky náročnější suroviny, aniž by překročily stanovené finanční limity na potraviny.
Tipy jak zpracovávat suroviny
Obilniny a pseudoobilniny
Bulgur
Jak na přípravu: Nejdříve ho krátce orestujte na cibulce nebo nasucho, pak zalijte horkou vodou/vývarem (poměr 1 : 1,5) a nechte pod pokličkou dojít (cca 15 min).
Tip navíc: Zkuste bulgur namíchat s mletým masem do karbanátků nebo plněných paprik. Krásně drží vlhkost a jídlo bude nutričně bohatší.
Quinoa
Jak na přípravu: Nejdůležitější je spařit ji v sítu vroucí vodou, abyste odstranili hořkost (saponiny). Poté vařte v poměru 1 : 2 asi 15 minut, dokud se neobjeví malé „klíčky“.
Tip navíc: Quinoa skvěle přebírá chutě. Vařte ji v zeleninovém vývaru místo vody, bude chutnat mnohem výrazněji.
Jáhly
Jak na přípravu: I u jáhel je důležité je spařit vroucí vodou, aby nebyly hořké. Poté vařte v osolené vodě nebo mléce v poměru 1 : 2 do změknutí (cca 15–20 min).
Tip navíc: Skvělá surovina pro bezlepkové strávníky. Rozmixované vařené jáhly poslouží jako základ pro zdravý dezert (jáhelník) nebo krémovou omáčku.
Luštěniny
Červená čočka
Jak na přípravu: Nepotřebuje namáčení. Stačí propláchnout studenou vodou a vařit 10–15 minut. Je potřeba dávat pozor na to, že se rychle rozvaří, ale může to být i výhoda.
Tip navíc: Použijte ji jako „neviditelné“ zahušťovadlo do polévek nebo omáček. Děti ji v jídle neuvidí, ale nutriční hodnota pokrmu raketově vzroste.
Cizrna
Jak na přípravu: Namáčejte aspoň 12 hodin. Vařte ji s kouskem řasy Kombu nebo saturejkou do měkka. Pokud spěcháte, sáhněte po kvalitní sterilované cizrně, kterou stačí jen propláchnout.
Tip navíc: Upečte vařenou cizrnu v konvektomatu s trochou oleje a papriky. Vzniknou křupavé kuličky, které v polévce nahradí smažený hrášek.
Fazole
Jak na přípravu: Namáčejte přes noc a vodu z namáčení vylijte (obsahuje oligosacharidy způsobující nadýmání). Solte až v poslední třetině varu, jinak slupka zůstane tvrdá.
Tip navíc: Do hotových fazolí přidejte na závěr lžíci jablečného octa nebo citronové šťávy. Kyselost zvýrazní chuť a pomůže trávení.
Rostlinné alternativy
Tofu
Jak na přípravu: Tofu (zejména přírodní) obsahuje hodně vody. Před vařením ho krátce vylisujte mezi dvěma utěrkami, aby lépe nasálo marinádu. Nakrájejte na kostky, promíchejte s trochou oleje, kořením a kukuřičným škrobem a upečte v konvektomatu na 200 °C dozlatova.
Tip navíc: Ve školách skvěle funguje uzené tofu. Má výraznější chuť, kterou děti znají, a chutná výborně i nastrouhané "nahrubo" do pomazánek nebo jako posyp na rizoto místo sýra.
Tempeh
Jak na přípravu: Tempeh (fermentované sójové boby) má specifickou, lehce oříškovou až houbovou chuť. Pokud je pro strávníky příliš silná, stačí ho před další úpravou 5–10 minut podusit v páře – tím se chuť zjemní. Poté ho restujte nebo pečte.
Tip navíc: Tempeh je díky fermentaci nejstravitelnější formou sóji. Nakrájený na tenké plátky a opečený dokřupava chutná jako zdravější varianta slaniny.
Sójové kousky / granulát
Jak na přípravu: Klíčem je tzv. rehydratace v silném vývaru, ne jen v horké vodě. Po uvaření (cca 10–15 min) kousky v sítu důkladně vymačkejte. Teprve pak je restujte na cibulce a koření. Pokud je nevymačkáte, budou mít "gumovou" texturu.
Tip navíc: Sójový granulát je ideální do směsí "půl na půl" s mletým masem (např. do lasagní). Ušetříte náklady, zvýšíte podíl vlákniny a chuťově je rozdíl téměř nepoznatelný.
Oříšky a semínka
Semínka (Slunečnice, dýně, sezam)
Jak na přípravu: Aby semínka skutečně voněla a chutnala, krátce je nasucho opražte v konvektomatu nebo na pánvi, dokud nezačnou „střílet“. Tím se uvolní aromatické oleje.
Tip navíc: Opražená semínka rozmixujte s trochou oleje a soli na domácí "máslo" (tahini ze sezamu, dýňové máslo). Je to levnější a zdravější alternativa k margarínům do ranních svačinek.
Ořechy (Vlašské, lískové, mandle)
Jak na přípravu: Pokud ořechy používáte do pečení nebo kaší, namočte je na 2–4 hodiny do vlažné vody. Vyplaví se z nich inhibitory enzymů (fytáty), budou sladší a pro děti mnohem lépe stravitelné.
Tip navíc: Mandle nebo vlašské ořechy nasekané nadrobno dodají pokrmu texturu (tzv. "crunch"). Děti pak jídlo déle žvýkají, což podporuje správné trávení a pocit nasycení
Nutriční tipy
Nutriční tipy
Bílkoviny v rostlinné stravě
Častou a závažnou chybou při sestavování rostlinného jídla bývá pouhé vynechání masa a živočišných produktů. Rostlinná strava by měla být o promyšlené skladbě jídel, ve které se kombinují ingredience bohaté na bílkoviny z různých potravinových skupin. Nejkvalitnějším rostlinným zdrojem bílkovin je sója a výrobky z ní. Základní strategií je však kombinace sóji a jiných luštěnin (čočka, cizrna, fazole, tofu) s obilovinami (rýže, oves, jáhly, kroupy, celozrnný chléb) a také s ořechy a semínky, což zajišťuje přísun všech esenciálních aminokyselin během dne [1].
Výhoda rostlinných proteinů tkví v tom, že zdroje, ze kterých pochází, jsou obecně méně kalorické, obsahují málo nasycených tuků a mají příznivý obsah vlákniny, vitamínů a minerálů. Jako nevýhoda může být vnímána asi o 30 % nižší využitelnost, než jak je tomu u živočišných bílkovin. To se však může jednoduše vybalancovat o něco vyšším příjmem [2].
Vápník v rostlinné stravě
Dostatek vápníku nemusí být závislý na mléčných produktech. Rostlinné zdroje vápníku mohou plně zajistit jeho denní příjem. Nejlepšími rostlinnými zdroji jsou listová zelenina (kapusta, pak choi, brokolice), obohacené rostlinné mléko, tofu vyrobené srážením s vápenatými solemi, luštěniny, sezamová semínka, tahini pasta a mandle. Vstřebatelnost vápníku závisí na obsahu oxalátů a fytátů v potravinách – například vápník z kapusty má lepší využitelnost než ze špenátu. Důležitý je také dostatek vitamínu D, který je nutný pro jeho vstřebávání a správné zpracování v těle. Vitamin D je vhodné doplňovat, a to především v zimních měsících [3].
Omega-3 mastné kyseliny – řepkový olej
Pro správný vývoj a fungování nervového systému, zdravé hladiny cholesterolu v krvi a pro ochranu organismu před zánětem je také důležité klást důraz na to, jaké tuky konzumujeme. Není optimální pravidelně konzumovat průmyslově zpracované potraviny s vysokým obsahem nevhodných olejů a másla. Obsahují příliš mnoho nasycených mastných kyselin a téměř žádné důležité živiny. Nenasycené mastné kyseliny (omega-3 a -6) se nachází zejména v rostlinných zdrojích tuku (nepražené ořechy, semínka, kvalitní za studena) a v rybách.
Výzkumy ukazují, že ani v rostlinné říši nejsou však tuky rovnocenné. Při výběru oleje při vaření je vhodnější použít řepkový olej než slunečnicový, protože má příznivější poměr omega-6 ku omega-3 mastným kyselinám. Z tohoto důvodu je také vhodná častější konzumace lněných a chia semínek a také vlašských ořechů [4].
Vláknina a mikrobiom
Vláknina je složka potravy, která se nachází výhradně v rostlinách. Lidský trávicí systém ji nedokáže enyzmaticky rozložit a vstřebat, proto putuje až do tlustého střeva, kde plní úlohy, které jsou nepostradatelné pro naše zdraví. Rozpustná vláknina slouží jako potrava pro střevní bakterie, které se můžou následně množit a zvyšovat svoji druhovou rozmanitost, což má pozitivní vliv na imunitní systém. Výzkumy také ukazují, že rozpustná vláknina příznivě ovlivňuje cholesterol v krvi a zlepšuje tak kondici srdce a cév. Nerozpustná vláknina významně zvětšuje objem stolice a usnadňuje její pasáž, což je významné pro prevenci zácpy a karcinomu tlustého střeva. Je důležité mít v jídelníčku pestrou paletu rostlinných jídel (obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny) a tím i mnoho typů vlákniny k využití plného potenciálu jejich zdravotních benefitů [5].
Železo v rostlinné stravě
Rostlinné zdroje železa zahrnují luštěniny, tofu, tempeh, ořechy, semínka (dýňová, sezamová), celozrnné obiloviny a sušené ovoce. Nehemové železo z rostlin má o něco nižší vstřebatelnost než hemové železo, které tvoří asi 15–20 % železa z živočišných zdrojů. Vstřebatelnost nehemového železa lze zvýšit kombinací se zdroji vitamínu C (hlavně čerstvá zelenina a ovoce). Kávu a čaj je lepší pít odděleně od jídel bohatých na železo, protože obsažené taniny mohou blokovat jeho vstřebávání. Dostatečný příjem železa je klíčový pro tvorbu červených krvinek a prevenci únavy a je zvlášť důležitý pro děti, těhotné a menstruující ženy [6].